2 vs. 2 
BravanticeVýsledek
| Klub | 1. poločas | 2. poločas | Celkem | Penalty |
|---|---|---|---|---|
| Bludovice | 1 | 1 | 2 | 1 |
| Bravantice | 1 | 1 | 2 | 0 |
Report
KONEČNĚ BODY ANEB VÝHRA S BRAVANTICEMI NA PENALTY
Bludovické A-mužstvo se dočkalo vytouženého bodového zisku, když po dlouhé šňůře zápasů bez vítězství či remízy trvající hned 13 utkání, porazili alespoň po penaltovém rozstřelu Bravantice, které nutno říct srdnatě bojovaly i v deseti lidech.
Když ne teď, tak nikdy. S tímto heslem šli hráči TJ Sokolu Bludovice do sobotního klání proti Bravanticím, kteří přijeli bez náhradníka a ještě o jednoho hráče chudší. Na jejich lavici se krčela pouze jedna fanynka a před začátkem ještě pomezní sudí, za což děkujeme, jelikož jde o jev málo vídaný. To domácí naopak znovu dorazili v plném počtu. Kvůli zranění nemohli přijet Michael Chvostek, Michael Dwayeb a Dominik Procházka, mnohem příjemnější starosti v osobním životě (svatba) měl Přemysl Škobránek (jemuž dodatečně gratulujeme) a dále se omluvili Adam Riedel a Milan Richter. Praporek si opět vzal do svých otěží Michal Vlk a po delší době nechyběl ani hlavní pořadatel Zdeněk Bedřich.
Základní sestava opět nedoznala mnoha změn oproti poslednímu utkání ve Zbyslavicích – přesněji pak dvou. Do útočné dvojice nakoukl po delší době Pavel Kašuba, který odsunul Jakuba Heralta na post křídelního hráče a druhého absentujícího záložníka vystřídal Dušan Zlatkovič. Mezi náhradníky se po absenci objevila ikona místní kopané, Libor Petráš, který se nakonec ukázal jako talisman po vzoru Vladimíra Šmicera. Počasí bylo vskutku letní a tomu odpovídala i divácká návštěva, když se na lavičkách a pod přístěnkem u kiosku sešlo na 50 diváků. Výkon místních příznivců tentokrát do puntíku splňoval velmi přísná měřítka – po celou dobu utkání šlo slyšet jejich skandování doprovázené řehtačkou.
Vstup do utkání měla černo-bílá legie jako z říše snů, když se hned v úvodní minutě prvního dějství prosadil Michael Vavřík. Ten dostal krásný balón zezadu a z halfvoleje pravačkou pěkně překopl brankáře Kostase Pelikanudise. Jenže vedení trvalo pouhých 5 minut, než se na opačné straně po závaru z rohového kopu prosadil obdobně pohledným způsobem Petr Novák. K němu se dostal balon na hranici šestnáctky, kde se do něj opřel pravou nohou a míč zaplachtil až do rohu brány Antonína Studeného. Autor první branky domácích měl poté blízko blizoučko ke druhému zářezu na pažbě, ale růžově oděný gólman nakonec vyškrábl jeho dorážku z brankové čáry. Poločas tedy skončil smírně 1:1.
Po výměně stran se výkon bludovických fotbalistů o poznání zhoršil. I přesto se jim ale povedlo urvat vedení znovu na vlastní stranu, když Radek Matuška vyzval k zakončení právě již jmenovaného Petráše a ten zakončil. Po krátkých neshodách rozhodčího s hosty byl gól uznán a Bludovice vedly 2:1. Jenže rázem přišla změna herního stylu a laxní přístup mnohých k bránění. Efektivní přihrávky po zemi a na blízku vystřídaly znovu nakopávané balóny a několikrát se stalo, že tah Bravantic na Studeného svatyni bránili pouze 4 hráči. No a tak přišlo ono již několikrát omílané fotbalové pořekadlo „nedáš – dostaneš“. Šest minut před závěrečným hvizdem se po další standardce prosadil Daniel Pavlištík a bylo vymalováno.
Na řadu tak přišel rozstřel. Z řad domácích se k exekuci pokutových kopů postavili postupně Michal Hromádka, Radek Matuška, Jan Bouda, Dušan Zlatkovič a nakonec kapitán Josef Holík. Trefy posledních dvou jmenovaných stáli obzvláště za to a naopak střelu Matušky málem brankář Pelikanudis měl. Na straně druhé se Antonínovi Studenému, mimochodem velkému příznivci pražské Sparty, povedlo lapit jeden pokus bravantických a tak bylo o vítězství rozhodnuto. Špičková byla hlavně podpora fanoušků při penaltách, kdy každý úspěch slavili hlasitým potleskem. Závěrečná děkovačka tak měla své úplné opodstatnění. A hlavně po téměř dvou letech opět slyšeli pokřik „Mocní sokoli“.
ŠŇŮRA PORÁŽEK JE U KONCE
3. listopadu roku 2019. Právě v tento den registrujeme poslední vítězství Bludovic, kdy venku na penalty udolaly Zbyslavice (výhru v normální hrací době pak datujeme o týden dříve doma s Mankovicemi). Když se na toto datum podívá člověk, který poslední 2 roky žil v jeskyni, určitě lze tvrdit, že je to extrémně dlouhá doba. Kvůli covidovým opatřením nicméně áčko odehrálo před posledním víkendem pouze 13 zápasů (9 v minulé sezoně + 4 v této sezoně) a ve všech z nich padlo. Shodou okolností byl se jednalo i o nelichotivou bilanci pro trenéra Bohumila Sivého, který právě převzal tým před ročníkem 2020/21. Po třinácti duelech se tak konečně může radovat z premiérové výhry na lavičce TJSB.
