Poslední duel za bludovické barvy odehráli ve Zbyslavicích Václav Mikeš a Filip Venclík, kteří se na svých odchodech z osobních důvodů (stěhování a nutnost dojíždění) dohodli s trenérem A-mužstva i sekretářem klubu.

Obvyklé posezení po odehrání první poloviny sezony přineslo jako první velmi smutnou zprávu pro všechny bludovické fanoušky a činovníky. Své odchody z klubu totiž oznámili jak Václav Mikeš, tak Filip Venclík, kteří se za svou poměrně krátkou dobu působení v Parku legend stali základními kameny sestavy, což dokazovali nejen svou pracovitostí, bojovností a odhodláním, ale také gólovými příspěvky – ať už přímými nebo v podobě finálních asistencí.

Začněme u prvně jmenovaného rodáka z Fryčovic. Pětadvacetiletý středopolař začal s fotbalem v roce 2006 právě v rodných Fryčovicích, odkud po deseti letech zamířil do Hukvald. Odtud jej zlanařil tehdejší asistent trenéra Bohumila Sivého a otec jednoho z členů kádru Bludovic, Radek Matuška st., v dubnu letošního roku do Bludovic. Stihl tedy ještě závěr minulé sezony, v níž odehrál 8 zápasů, ve kterých zaznamenal i jeden gól (do sítě Hodslavic při domácím derby). Na tuto už tak povedenou bilanci navázal na podzim, kdy v deseti střetnutích zaznamenal dokonce góly dva – stylově při první domácím utkání proti Vražnému a při tom posledním proti Bystrému. Důvodem jeho odchodu je stěhování do vzdáleného Vratimova, ačkoliv zájem projevil i celek z Příbora vedený právě Matuškou starším, jenž působí v Okresním přeboru, čili o soutěž výše, než TJSB. Netřeba dodávat, že na to svými kvalitami má.

Jeho o necelý měsíc mladší parťák původem z Petřvaldu na Moravě hrál právě v tomto celku (za áčko i béčko) a za dorost ještě v Jistebníku. K černo-bílé legii se přidal zároveň s Mikešem v dubnu 2022 a na jaře předchozího ročníku zaznamenal 7 startů. Na ty navázal dalšími osmi v aktuálně rozehraném ročníku, a i když branku sám nevstřelil, na několik jich nahrál a hlavně zalepil díru po typu bojovného středopolaře, který se nebojí jít do zákroku pro tým, což mu jednou – venku v Hostašovicích – vyneslo i žluté napomenutí od arbitra. Nehledě na fakt, že byl neskutečně univerzální – v podstatě kromě pozice brankáře nastoupil všude, kde se dá (v menšímu počtu zápasů nutno dodat). Na rozdíl od Mikeše si Venclík dle svých slov dává od fotbalu pauzu, především i z důvodu velkého pracovního vytížení, ačkoliv by mu nějaký celek ve vyšším patře české fotbalové pyramidy slušel neméně, jako „Mikymu“.

Oba srdcaři a velcí fanoušci anglického klubu z Londýna, Chelsea, budou určitě v jarních bojích chybět.

Kluci, děkujeme za vše a přejeme do další životní etapy jen to nejlepší!

Zdroj: osobní album Václava Mikeše